4. Vykoupeme se?

6. září 2009 v 18:30 | P@paja & Drajcle |  Question Existence
Ehm,
zdravím všechno a všechny.


Další kapitolu ke QE, jež mohou shlédnout vaše okuláris.

Začátek jsme se sestři psaly společně, konec dokuchala sama xD.

Nějak se k tomu už nemusím vyjadřovat, takže jako obvykle přeju pěkný počtení. *Herfex, dneska jsem ale stručná. Zhluboka vzdychá.*

Nu což.

Čtěte a bavte se, tahle kapitolka je dle mého názoru - roztomilá a trochu perverzní. *Ďábelsky se culí.*

Whitney houston - My love is your love
14. Vykoupeme se?

Stál k ní zády a domlouval se se strážným. Sklopila oči k zemi, zaťala pěsti a skoro až plaše se ohlédla přes rameno. Za ní postával další a sjížděl ji pohledem, polkla a upřela zrak k druhému, který si jí nevšímal a postojem se založenýma rukama dával najevo naštvanost. Zavřela oči a tiše se pomodlila. Obrátila se k Malfoyovi, neúspěšně zklidňujíce dech.

"Jak to myslíš, že nemáš místo?!" zavrčel rozladěně.

"Přesně tak, jak to slyšíš," odvětil strážný nezaujatě a prohlížel si otráveně nehty na prstech.

"Ale co s ní mám pak, sakra, dělat?!" rozhodil rukama.

Nevzrušeně k němu vzhlédl ze svého místa. Ležérně se pohupoval na židli, nohy přitom majíc položené na desce dubového stolu. "Podívej se, Scorpiusi, sám znáš můj názor na zavírání a mučení mudlů." Zabrouzdal očima k ní. "Navíc když je ta mudla žena. Sakra pěkná," broukl si pro sebe, když ji sjížděl pohledem. Stejně to každý slyšel a dotyčná oslovená na to jen otráveně protočila panenky. Strážník se při tom výřečném gestu pobaveně uculil. "No," obrátil se na lovce, "přestaň se na mě tak dívat, mladej. Já za to nemůžu, za ty roky války, co se workoholici tvého zaměstnání tak činili, jsou věznice přecpaný k prasknutí. Takže si za to vlastně můžeš sám," přívětivě se usmál.

Scorpio přivřel vztekle víčka a zaskřípal zuby. "Pořád jsem se ještě nedozvěděl, co s ní mám dělat."

Na to zase naopak strážník protočil oči. "Máš takový tři možnosti. Nechat mi ji tady, abych si s ní zpříjemnil nudnou denní rutinu. Což asi ne, když se tak na ten tvůj výraz dívám. Každopádně jí odebereme nějaké vzpomínky, kterejch tady máme stejně jak nasráno," zkonstatoval suše mimo řeč. "Druhá varianta," mávl rukou a zamyslel se. "No. Vezmem jí myšlenky, ale jako doopravdy všechno a pak jí strčíme do dražby. A ta třetí. Tě vlastně ani nemusí zajímat. Necháš ji tady a my se o ni jednoduše postaráme. Prachy dostaneš tak jako tak," zamlaskal.

"Anebo," narovnal se najednou v zádech, "jí vezmem myšlenky a ty si ji necháš," ušklíbl se mazaně, "ale odměna už nebude tak vysoká. To víš daně a celní papíry a úplatky," usmál se jako neviňátko.

"Celní papíry?" otázal se lovec pochybovačně.

Strážníkovi klesly ruce na stůl a odevzdaně si povzdechl. "No tak jenom za ty úplatky.."

Zvedl se ze židle a stoupl si přímo před Riak. Založil ruce na hrudi a se zájmem si ji prohlížel. Nutno podotknout, že na některých určitých partiích zanechal svůj pohled o něco déle, než bylo zcela nutné. A slušné, když o tom mluvíme.

Scorpius se na něj nevraživě zadíval, napodobil jeho pohyb se založením rukou a prohodil: "Bobe?"

Strážník zabručel a dál se věnoval ohodnocování zboží.

"Jak se má žena a děti?" zeptal se sladce.

Bobečkovi vyprchala fascinace z očí a vrátil se do reality. Zabručel a obrátil se na něj. "No tak co si vybereš?"

Malfoy se mlčivě podíval na Riak. Která se pro jistotu netvářila nijak. Povzdychl si. "Vezměte jí myšlenky, peníze dostanete a pak mi ji vraťte. Ale nemysli si, chci být u všeho, těm tvejm patolízalům nevěřím."

"A komu, prosimtě, ty věříš?" uchechtl se, natahujíc už prsty po její paži. Chytil ji a postrčil ke dvěma dozorcům, plácajíce ji přitom přes zadek. Malfoy už měl chuť ho něčím přetáhnout, ale v tom si všiml, jak sevřela pěsti. Musela vědět, že jedinou ranou by mohla všechno zhatit. Strážce se totiž klidně mohl držet zákona a na místě ji za napadení zabít.

"Škoda. Jistě by byla talentovaná," povzdychl si strážník nad ztracenou příležitostí. Scorpius si ho už nevšímal a následoval trojici, která momentálně procházela dveřmi. Sám přemýšlel, co s ní bude dělat, až s ní oni skončí.

***

Předali mu ji jako hadr a teď mu visela na hrudi. Přivřel rozladěně oči a zahleděl se na záda dvou dozorců, co odcházeli chodbou. Vzdychl a vyhoupl si Riaku do náruče. Byla v bezvědomí a oni jistě nijak nebrali v potaz, že je mudla. Otočil se a vykročil. Při braní myšlenek mohli být ohleduplnější.

Nemusel by se tady s ní pak tahat.

***

Dveře od jeho bytu se otevřely a on vstoupil, dávaje přitom pozor, aby ji nikde neuhodil. Musel přiznat, že strážník měl pravdu. Byla půvabná, možná ještě více tím, jak mu teď bezvládně ležela v náručí. I ona měla pravdu, kdyby se setkali za jiných okolností, všiml by si jí. Jen tak si vstoupila do jeho života a najednou ji měl na krku. Nebo v náručí.

Jemně se usmál a došel až ke gauči, kde se sklonil a položil ji tak, až ležela přes všechna sedadla. Byla kus. To se muselo nechat. Viděl a zažil krásné ženy. Prožil radosti s krásnými ženami, vztahy s krásnými ženami, ale za války se všechno bortilo. A co dělat, když je válka?

Prsty proplétal s jejími vlasy a kochal se nad tou barvou. Sladce se převrátila na bok a skrčila nohy a vůbec celá se stulila do klubka a vydechla. Zase se usmál. Zakroutil pobaveně hlavou, vztáhl ruce a raději si přetáhl tričko přes hlavu. Celý špinavý se obrátil a odebral se do koupelny, udělat ze sebe člověka a hlavně. Udělat ze sebe Malfoye.

***

Riak sebou škubla, trhla hlavou na stranu a ze spaní cosi zašeptala. Přišel zrovna včas. Ručník měl omotaný okolo boků, jedna ruka mu visela podél těla, sic trochu pokrčená, druhá držela další ručník v dlani a sušila mu jím vlasy. Kapky vody mu stékaly sem tam po těle, a když se přestal věnovat svým vlasům, zůstaly mu vtipně rozvrkočené. Svaly se mu napínaly při každém pohybu a břicho měl vypracované, z každého gesta vyzařovala mužná síla. A co víc, ta síla byla také v srdci.

Opět se zastavil u ní a sám od sebe se díval, jak spí. Až pak mu začala vadit její špína. Když byl sám lepkavý a zaprášený, nevnímal to. Takže mu to nyní nedalo, když byl on sám voňavý a svěže čistý, aby něco neprovedl s ní. Zašklebil se a sám už věděl, co s ní bude dělat.

Otočil se a vrátil se do koupelny, kde napustil plnou vanu o něco studenější vody. Zasmál se a došel si pro ni. Lehce si Riak vyhoupl do náruče. V koupelně počkal, až se vana naplní, pak ji podržel nad studenou vodou. A prostě ji pustil.

To první, co si pamatovala, byl náraz, pak cosi mokrého a ke všemu studeného. Vyplašeně vypískla, slyšíc někde v pozadí čísi smích, poulila oči a cáchala se ve vodě. Prudce se nadechla a upřela oči tam, odkud se ten zvuk ozýval. A pak zjistila, že se milý pan Malfoy prohýbá v zádech a dusí se smíchem. Hned jí došlo, co se stalo a kdo za to může. Naštvaně po něm cákla vodu, ale on byl už stejně celý mokrý. Zatímco se smál, ona si bohužel ke všemu všimla, že má celou holou hruď. Na to utichla, sklopila pohled na dno vany a tváře jí zčervenaly.

Pak tiše sykla a chytila se dlaní za hlavu. Uvědomila si bolest, co pulzovala oběma spánky. Co hůř, uvědomila si, že ji zachránil. Znovu na něj upřela zrak, on už pomalu utichal a tvář mu opět zvážněla. I když na ní pořád měl úcul.

"Proč si to udělal?" promluvila nechápavým hlasem.

Sklonil se k ní a lokty se opřel o hranu vany. "Proč jsem udělal co?"

Obličejem byl sotva pár centimetrů od jejího. A navíc, ta milost, co mu procházela hlasem, co se ozývala každým slovem, byla naprosto cizí. Objala se rukama okolo hrudi, přeskakujíc očima z něho na dno vody. "Vždyť si mě tam mohl nechat.."

Nadechl se. "Potom by sis měla vážit toho, že jsem to neudělal." Nahnul hlavu na stranu. "Bojíš se?"

Úkosem na něj pohlédla. Povzdechla si a pevněji se objala. "Měla bych se bát? Uděláš mi něco?" Nejistý pohled na jeho bradu.

Překvapeně se narovnal a měřil si ji pohledem. "To je podle toho co."

Snad ještě horší odpověď, než: "Samozřejmě."

Zamračila se. "Tak proč tu teda jsem?"

"Hm. Sám nevím. Něco s tebou provedu, jen ještě nevím co. Ale věznic má kouzelnický svět plno, takže se raději chovej slušně. Určitě by se nějaká s volným místem našla."

Zašklebil se, když se ošila. I když měla skoro mokré vlasy a celá se klepala, pořád se tvářila jako ublížené štěně. Roztomilé, ublížené stěně.

Usmál se, naklonil se a otočil kohoutkem s teplou vodou, co jí měla ulevit od zimy. Cukla sebou a obrátila se na něj. Teď se usmál přímo do jejího obličeje.

"Můžeš se vykoupat," prohodil a odstoupil. Zavřel dveře a opřel se o ně. Stoje pořád s ní v jedné místnosti.

Otevřela pusu. "To tu budeš se mnou?"

"Jistě," promluvil jako by to byla samozřejmost, tak pevně a důsledně. Uculil se. Přece si nemohl nechat ujít tu skvělou příležitost uvést ji do rozpaků a snad i zahlédnout kousek jejího nahého těla.

"Zbláznil ses? Běž pryč!"

Zamračil se. "A riskovat to, že se zdekuješ? Ani nápad. Můžeš se umýt teď, a když odmítneš, jinou příležitost už nedostaneš."

"Fajn," zasyčela.

Trochu se ve vaně natočila, takže k němu byla jakž takž zády. Vztáhla prsty k zipu u kombinézy a pomalu sjížděla dolů, až ho celý rozepla. Nejistě se ohlédla přes rameno. Scorpius sledoval každý její pohyb, cukl očima k jejím a zašklebil se. Ona se na něj nenávistně zamračila a odfrkla si. Otočila se k němu opět zády a jen stěží si stáhla oblečení přes ramena. Bylo tam málo místa a ještě k tomu se musela starat, aby ji neviděl. Pročež on se bavil.

Pod vojenským oblekem měla jen tričko a kalhotky. Vana stála nešikovně vodorovně proti dveřím, takže měla skrčené nohy. Musela se tedy posadit normálně a nohavice z nohou si sundat. Držela oblečení v rukou a pohlédla na Malfoye. Spustila ho do vody, aby nasáklo co nejvíc vody, která stačila odkapat, když ho držela. Zvedla jej a vší silou ho mrštila po Scorpiovi. Ten se mu vyhnul a tak hadr stihl pocákat celou zem a zeď. Pocítila jisté zadostiučinění.

Obrátila se a přetáhla si i tričko přes hlavu, povědomě ho po něm hodila tak, aby se nemusela otáčet. Přehodila si vlasy přes prsa, naštěstí je měla dost dlouhé. Chňapla po kostce mýdla.

Scorpius se ležérně opíral o zeď a potichu ji sledoval. Na rtech mu tkvěl pobavený úsměv, sám si užíval její naštvanost při bezmoci. Musel uznat, že na něj udělala dojem, když se tak starala o to, aby ji neviděl. Bylo jasné, že ona si svého těla vážila, snad proto stál vzadu a nepřešel si přímo před ni. Na druhou stranu - odkud mohl vidět celá její záda, jen trochu zakrytá zbytkem vlasů. A když si je nadzvedla, polil ho pot. Mydlila si krk, polkl, když sledoval její šíji vydanou mu na odiv. Orosilo se mu čelo, když hned na to zahlédl i jisté obrysy.

Doufala, že si to ten perverzák užívá. Snažila se dělat, že o něm neví, ale bylo to sakra těžké. Hlavně v případě toho, že když on vešel do místnosti, sama se smrskla.

Zrovna si myla vlasy a držela v ruce sprchu, kterou si je omývala vodou. Vymačkala si z nich přebytečnou vodu a potěšeně vydechla. Ten pocit čistoty byl úžasný.

Avšak zamračila se, když si uvědomila, že bude muset vstávat a sušit se.

Scorpius potichu přešel až k jejím zádům. Ze stolku si podal osušku a přehodil si ji přes rameno. Chytl ji v podpaží a vytáhl na nohy. Stáhl ručník a přehodil ho přes ni. Otočil si ji čelem k sobě a škodolibě se usmál. Divil se, že se nechala, nerušeně ji tedy sušil a opravdu si užíval každý dotek. Vzal ještě jeden ručník a přehodil jí ho přes hlavu. Pak se otočil a podal jí župan. Navlékla do něj jednu ruku a nakonec i druhou, obezřetně si ho zavázala na dva suky. A pak si sušila sama vlasy, protože jí pramínky vody nepříjemně stékaly, kam chtěly.

Odstoupil od ní a zase se usmál. Pak se otočil a mířil ke dveřím.

"Počkej."

Rychle si přestala sušit vlasy a chytla ho za dlaň.

Se zvednutým obočím se na ni obrátil. Nechápavě hleděl nejprve na svou ruku a pak na Riak.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama