Mír duše

29. července 2009 v 11:57 | P@paja |  Básně
Mír duše


Vystrašená a opuštěná.
Nenávidí, miluje, avšak nezapomíná.
Vzpomínky zůstávají a ona neodpouští.
Nenávist sžírá ji.

Ostrá bolest proniká tělem jejím,
otupuje a zaměřuje smysly na místo jediné…
Srdce.

Bodavý osten zarývá se hlouběji.
Duše pomalu mizí.
Získá ji zpět?
Snad.
Pokusí-li se.

Otázku klade si stále.
Odpověď nepřichází, pokud nepokusí se.

Těžké je, udělat krok vpřed,
když ví,
že spadne.

O to těžší je znovu se postavit.

Vystrašená a opuštěná.
Bolest stále přetrvává.
Dychtí po odpuštění,
které sama nechce dát.

Touží po klidu,
který nedostává se jí.

Oči zalité slzami jsou.
Nářek ozvěnou se nese.
Kdo ukončí to trápení?

Otázku klade si stále.
Odpověď nepřijde,
pokud nepokusí se.

V mysli vyvstává obrázek temný,
chladný,
prázdný.

Přichází…

Smrt?

Kdeže…

Touha odpustit.
Blažený pocit zalévá srdce její.
Bolest ustupuje.

Duše vrací se ze zapomnění.
Proč tak těžké bylo to?
Tu otázku klade si.
Odpověď nachází v sobě.

Stačí obětovat kousek místa v srdci,
to jest daň za mír duše.

Další otázka napadá ji.
Stojí to za to?

Odpověď vyvstane v okamžení.

Stojí.

Neboť temnota a nenávist do duše nepatří.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Drajíčník Drajíčník | Web | 8. srpna 2009 v 3:57 | Reagovat

Všechno nejlepší, pupíku :* :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama