Prolog

1. ledna 2009 v 21:22 | P@paja & Drachia |  Question Existence
Jupijé, dnes se rozjíždíme...


Pohodlně se usadtě a volně vplujte do nové povídky. Bez popcornu ani ránu, jasan?
Prolog

Jméno: Riak O'Darová

Hodnost: Plukovník

Datum narození: 11. 6. 2012

Věk: 20

Pohlaví: Žena

Mise: Zneškodnit základnu Durok a zachránit zajaté vojáky

Velící důstojník: Dilen Freeová

Družina: Cid Hook (podplukovník), Korin Abbeová (vojín), Joko Shiku (vojín), Niro Wispeer (vojín)

Zajatci: Nepovoleni

Zasraná doba, podělaný místo, zkurvená mise - slova Abbe. Ona a její slovník.. Přiznám se vám, původně jsem chtěla začít radostně, snad nějakými zážitky z dětství. Ale byla válka. Sem by se jemné a vybrané fráze nehodily.

28. říjen 2032, Durok

Potáhla z cigarety. Z úst vyfoukla obláček dýmu a zahleděla se do dáli. Rukou prohrábla vlasy, snažila se zakrýt nervozitu. Ruce se jí klepaly, ona věděla proč. Byla unavená, tři dny bez spánku, psychický nátlak. Být velícím celé skupiny mělo své výhody, ale byla to až moc velká zodpovědnost. Moc velký stres.

Včera ztratili Mumbla a ji těžce zranili. Nevěděla, jak dlouho ještě vydrží.

"Svině," ucedila a típla cigaretu o kámen. Skrčila nohy a objala je rukama. Opřela si hlavu o kolena a pozorovala krajinu. Vítr si pohrával s prameny jejích vlasů a příjemně jí hladil tváře. Po zádech jí přejel mráz a ona se mírně zaklepala.

"To bylo první sprostý slovo, co z tebe kdy vypadlo," zasmála se dívka, stojící poblíž ní.

Povzdechla si. "Myslím, že tu není nic k smíchu, Abbe."

"Proč ne? Hele, tady by se našlo takovejch věcí," usmála se a přisedla si vedle ní. Rudovlásce sjely nohy z kamene. "Riak, co tě žere?"

"Je toho spousta."

"Času máme habaděj," mávla rukou, "tak klidně přeháněj."

"Korin," protáhla.

"O'Darovko, radši neser a vyklop t-"

Ohlédla se.

"Ty?"

Riak rychle vyskočila na nohy a popadla zbraň.

Kouzelník zatím jedním ladným mávnutím hůlky odporoučel Abbe k zemi.
Riak pohotově vystřelila a zasáhla ho do ramene. Zaskřípal bolestí zuby, rána ho odhodila o několik kroků zpět. Byla připravena ho zabít. Ucítila prudkou bolest na temeni. Někdo ji praštil zezadu. Padla obličejem do bláta a zavřela oči.

"Dobrá práce."

"Abbe, vstávej, dělej!" zakřičel Niro po dredaté dívce svíjící se na zemi.

"Za tebou!" vykřikla Korin a ukázala prstem na kohosi za jeho zádami.
Niro se okamžitě otočil a jednou ranou poslal mága k zemi.

"Svině zakuklený," zkonstatoval suše. Přiběhl k Abbe a podepřel ji. Jednou rukou ji chytl v pase, aby druhou mohl střílet.

"Počkej a co Riak?" zastavila ho.

"Cide, vem O´Darovou!"
Hook se v půlce kroku zastavil, otočil se na patě a rozeběhl se k Riak. Přiklekl k ní, přetočil ji na záda.

"No tak, no tak," šeptal.
Přístrojem, který kontroloval životní funkce, v rychlosti přejel po jejím krku. Zůstal nehybně sedět.

"Cide, co tam, sakra, sedíš! Nemáme čas!" slyšel křičet Nira.

"Červená," zašeptal, "je mrtvá."

Niro ztichl a němě na něj hleděl.

Cid se zvedl. "Deme," zavelel.

"Nemůžeš ji tady jen tak nechat!" zakřičela za ním Abbe. "Nemůžeš.."

"Můžu a musím, je mrtvá! Niro, vem Abbe do vrtulníku, opouštíme lokaci!" Popadl zbraň a dal se do běhu.

"Tak poď.." podepřel Niro Korin.

Cid jim čistil cestu až k vrtulníku. Niro slyšel, jak za ním Joko japonsky kleje. Vysadil Abbe do helikoptéry a sám se vyhoupl za ní. Podal Cidovi ruku a pomohl mu nastoupit. Nakonec naskočil i Shiku.

Všude kolem se začal zvedat písek.

Korin si unaveně opřela hlavu o opěradlo sedadla. Z vrtulníku viděla tělo Riak. Ztratili dalšího člena. Zavřela oči a kousla se do rtu. Už se nedokázala ubránit slzám. Odvrátila obličej.

Niro ji sledoval, věděl, na co se dívala. Mohli tam dole umřít. Zase. Celý týden se plahočili po pláních, měli hlad. Utíkali před kouzelníky, takže se nemohli ani pořádně prospat. Neměli jídlo, sílu.. Věděl, že za jiných okolností by O'Darovou mohli do vrtulníku dostat. Tentokrát však bylo kouzelníků příliš mnoho a za to moc málo času na rozmyšlenou.

Krajina pod nimi ubíhala, oni však byli myšlenkami stále v boji.

Tělo v blátě se podepřelo na loktech.

Očima vzhlédla k nebi, tiše pozorovala vzdalující se vrtulník..


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | Web | 1. ledna 2009 v 22:40 | Reagovat

Jak mrtvá? Ona žije? Nebo co?

Je to docela dost dobrý. Takový,... zvláštní.

2 Tabby Tabby | Web | 19. května 2009 v 10:23 | Reagovat

Je to docela skvěla změna... číst originální povídku a k tomu ještě dobře napsanou. Chválím, teda *nadšeně tleská* děkuji za příjemný zážitek a navnadění na další kapitolu xD

3 P@paja P@paja | Web | 19. července 2010 v 10:00 | Reagovat

:-x <sice trochu pozdě, ale přece> :-x

[1]: :D to je tajné

[2]: 8-) není vůbec zač ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama