8. Escape

16. listopadu 2008 v 21:47 | P@paja |  Předem prohraná bitva
Je tu nová kapitola, jste rádi?

Hloupá otázka...


Takže si to užijte, přeji příjemné počtení a předem se omlouvám ochráncům zvířat.

V textu je ještě jedna píseň, tak na ni nezapomeňtě.

Linkin Park - Runaway
8. Escape

Dutý zvuk dopadu mrtvého těla ještě stihl doletět k jejím uším. Zavřela oči…

Cítila zvláštní prázdno a samotu. Okolí se rozmazalo, pohltila ji naprostá tma. Všechno se točilo. V hlavě jí hučelo, dělalo se jí z toho špatně, kdyby její žaludek vlastnil nějaký obsah určitě by se pozvracela…

S ohlušujícím zahučením přistála na zaprášené podlaze. Rozkašlala se, až se obláček prachu vznesl do vzduchu. S heknutím se zvedla na nohy a rozhlédla se po místnosti. Byla v jakési divné staré jídelně. Cítila nasládlý smrad a zatuchlinu.

´No super,´ povzdechla si v duchu.

Ostražitě napřáhla hůlku, naslouchala tichu a snažila se zaznamenat jakýkoli podezřelý zvuk.

Prošla okolo dlouhého jídelního stolu, našlapovala potichu. Měla strach, i když si to nechtěla přiznat. Silou vůle zastavila třas v ruce. Několikrát se zhluboka nadechla, aby se částečně uklidila. Nesmí ji ovládnout strach...

Victorie rychle přešla zbytek jídelny. Prošla otevřenými posuvnými dveřmi do vstupní haly se schodištěm a dalšími dveřmi napravo. Chtěla udělat další krok, ale zastavila se. Nějaký vnitřní instinkt ji donutil otočit se…

Pohlédla do Potterovi šklebící se tváře. Jeho obličej byl tak blízko, že by mohla spočítat každou jeho vrásku.

"Past sklapla a ty jsi na vše naletěla…" vysmál se jí. "Zatancujeme si," dodal ještě. Byla tak šokovaná nastalou situací, že ani nezaznamenala kletbu, kterou na ni vyslal.

Modrý paprsek světla ji odhodil na protější stěnu, svezla se i s obrazem, který při nárazu uvolnila z hřebíčku. Zatřepala hlavou a rychle se vyškrábala na nohy.

Pozvedla hůlku a začala po něm metat všechny kletby, které jí přišly na mysl. Místnost osvětlovaly syté záblesky. Třísky a suť lítaly do všech stran. Potter měl co dělat, odrážel kletbu po kletbě. Vždy při nárazu o krok couvl. Za okamžik se za ním objevili jeho kumpáni. Victorie si je nenávistně přeměřila.

Potter je gestem ruky zastavil: "Ne, chci ji vyřídit sám!" křikl po nich. Poslechli.

´Hlupáku…´
pomyslela si. Ach, to mužské ego… Netušila, že je Potter tak naivní. Už jen představa, že by ji tahle nicka porazila, jí připadala na výsost směšná.

Jejich souboj byl nelítostný. Stáli proti sobě. Tváří v tvář. Sesílali na sebe ty nejhrůznější kletby, na které si jen dokázali vzpomenout. Jejich okolí se velmi rychle měnilo. Ze všeho nábytku zbyly jen třísky, parkety byly prohnuté, okna vymlácené…

´A pak, že je Potter lidumil, pche… Větší kyd jsem neslyšela…´

Zjizvenec už zřejmě viděl Meninga, jelikož se tvářil nepříčetně. Z jeho očí šlehaly blesky. Ani na vteřinu nezaváhal. Z jeho gest byla patrná nenávist. Hleděl na ni jako na švába, kterého je nutné zadupat do země.

"Copak Pottříku, líbil se ti Mening v poloze ležmo?" rýpla si.

Potter na její poznámku reagoval přesně tak, jak očekávala. Zúžil oči do úzkých štěrbin a začal zuřit. Jeho kletby nabíraly na intenzitě.

´Perfektní,´ pomyslela si. ´Přestává se ovládat…´

"Óh, ty chudinko malej, už nemáš koho by jsi komandoval…" pokračovala dál. "Kdybys jen slyšel, jak mě prosil o smilováni, škemral jako malé dítě."

"Zavři hubu!" zařval nepříčetně.

Jen se potěšeně usmála. ´Mám tě přesně tam, kde jsem tě chtěla mít...´

Potter právě překročil práh dělící obě místnosti.

"Řekni sbohem…" Namířila hůlkou nahoru. "Bombarda maxima!"

Ozval se třeskot a celý strop jídelny se zřítil na členy Spravedlnosti. Celou místnost zaplavila vlna prachu. Victorii kolem obličeje proletěl trám velikosti lidské hlavy, až jí zavlály vlasy. Jejich křik utichl pod hromadou suti a kamením. Pohřbila je. Alespoň prozatím…

Vistorie na nic nečekala. Vrhla se k vchodovým dveřím a rozkopla je podpatkem. Vyklouzla ven do ticha noci. Ocitla se na dřevěné terase se schody vedoucími do ulice. Rozhlédla se. Nemohla uvěřit svým očím. Sněžilo. Celé okolí bylo pokryto bílou pokrývkou.

´K sakru, jak dlouho jsem byla uvězněná?´ Tato myšlenka ji trápila snad ze všech nejvíc. Když ji zavírali začínalo jaro. Teď je však zima v plném proudu. Celá ulice byla zasněžená, z lamp se dolů táhly dlouhé rampouchy, na zaparkovaných autech se navršila hromada sněhu. Do plic ji udeřil čerstvý ledový vzduch. Z plna hrdla jej nasála a vychutnávala si ho. Od úst jí stoupaly obláčky páry…

Bože, jak dlouho necítila čerstvý vzduch v plicích. Seběhla schody. Zůstala stát uprostřed ulice. Na obličeji cítila roztékající se vločky, padaly jí do vlasů a na šaty. Vál jemný vítr. Vztáhla ruce k nebi a z plna hrdla zařvala radostí.

Je svobodná a konečně volná. Povedlo se, její plán vyšel. Samou radostí by se nejraději rozbrečela, ale nemohla. Smrtijedi to nemají v povaze. Nedávají najevo emoce. Přesto byla šťastná jako nikdy v životě.

Hodnou chvíli tam jen tak stála. Konsternovaná, v šoku. Nedocházelo jí to. Nedocházelo jí nic. Někdo zřejmě smazal její mozek, jinak si to nedokázala vysvětlit. Nebyla schopná říct ani bž. Její oči hleděly nepřítomně do tmi. Myšlenkami bloudila úplně někde jinde. Cítila se po mnoha měsících báječně. Tedy pokud nepočítala bolest celého těla. Byla neskutečně vyčerpaná. Avšak pocit svobody ji naplňoval odhodláním jít dál. Ještě musí bojovat, už zbývá pouhý krůček. Je sice svobodná, ale zdaleka není v bezpečí…

***

"Jsou všichni v pořádku?" zeptal se Potter, když ho Falco vyhrabával ze sutin.

"Ano, ale musíme na ozdravovnu. Kristin má zlomené dvě žebra a Justin má ošklivou ránu na hlavě."

Potter souhlasně přikývl: "Ať jdou…"

"Ještě, že Remus stihl vyčarovat protinárazovou bublinu, jinak by z nás byla už dávno kaše. Musím uznat, že to od ní bylo dost chytré. Na to, že je smrtijed, je velmi vynalézavá." Podotkl Falco a pomohl Potterovi na nohy. "Harry, měl si nás nechat bojovat, snadno bychom ji porazili, teď je v tahu."

"Neboj se, daleko neuteče. Zavolej Bruta a Egona, postaraj se o ni…"

***

Dlouhou chvíli šla, pod nohama jí křupal zmrzlý sníh. Dávala si pozor, stejně však párkrát na náledí popojela. Tuhle část Londýny znala. Dobře věděla kam půjde. Zahnula do boční ulice. Najednou dostala zvláštní pocit. Cítila mravenčení a svědění. Sleduje ji snad někdo? Poplašeně se rozhlédla. Nikdo však na ulici nestál. Pěvně doufala, že to byl jen pouhý pocit. Jen pro jistotu přidala do chůze…

Ušla ještě dva bloky, když vtom za sebou cosi uslyšela. Přes pravé rameno se ohlédla, blížily se k ní jakési dva stíny. Zaostřila zrak a snažila se je v záři pouličních lamp rozeznat. Na člověka byly příliš malí, ale pohybovaly se rychle, dost rychle. Obrysy poznala až v momentě, když se k ní donesl zvuk, který vydávaly. Štěkot.

´Psi! Do prdele!´ blesklo jí hlavou. Pozvedla hůlku a vyslala na ně dvě Avady, jenže se netrefila.

´Sakra! Podělaná práce, podělaný ministerstvo…´ Chtěla na ně smrtelnou kletbu vyslat ještě jednou, ale byli už proklatě blízko.

´Krucifix!´ Okamžitě se rozeběhla. Sprintovala, co jí dech a nohy stačily. Klapot podpatků se ozýval v rychlých intervalech ulicí. V očích měla děs. Psi na ní ještě nikdy nikdo neposlal.

´Mají ostrý zuby a vůbec, jsou rychlí. Těm neuteču. Měla jsem toho zjizvenýho kreténa oddělat! Zatraceně, sakra! Jsem v háji.´

Snažila se nezpomalovat, ale nešlo to. Psi byli daleko lepší běžci než ona. K štvanicím jsou stavění. Slyšela jejich zuby, naprázdno jimi cvakaly. Snažili se ji zezadu kousnout do lýtek. O něco zrychlila, představa, že se jí zakousnou do masa, ji děsila a hnala dál.

Dýchala jako splašená, začal ji nesnesitelně bolet bok. Utíkala tak rychle, že si nevšimla ledové krusty před ní. Jakmile na ni došlápla, noha se smekla a ona spadla prudce na záda. Psi nedokázali v rychlosti nijak reagovat, škobrtli o její tělo a dopadli v přemetech k jejím nohám.

Zalapala po dechu, nárazem si ho vyrazila. Zároveň se praštila o led do hlavy. Upustila hůlku a ta se odkutálela po ledové krustě. Na několik sekund se jí zatmělo před očima. Z mdlob ji probralo psí vrčení. Byli to dobře stavění mohutní rotvajleři.

Oči měli podlité chtíčem po mase. Pomalu se k ní blížili, byli nedočkavý. Jejich svaly se chvěly a z tlam jim odkapávaly sliny. Vicktorii se rozšířily oči hrůzou.

"No ták, hodnej pejsek, že seš hodnej pejsek…" promluvila vyděšeně na jednoho z nich. Začala pomalu couvat. Plazila se pozadu a odstrkávala se nohama. Pohledem stále upřeným na psech. Potřebuje se dostat k hůlce. Nasucho polkla.

Jeden z nich najednou skočil po její noze. Obratně ho vší silou kopla do hlavy. Pes zakňučel a stáhl se zpět. Toho využil druhý. Chňapl ze strany po její ruce a zakousl se hluboko do paže. Bolest byla daleko horší než jakákoliv kletba, kterou kdy okusila. Řvala a volnou rukou psa tloukla do hlavy. Rotvajler však skus nepovolil. Držel ji a začal hlavou škubat dozadu. Měla silný pocit, že jí ruku za chvíli utrhne. Nepřestávala ho mlátit. Zdálo se však, že to psovi vůbec neubližuje. Zřejmě to ani necítil.

Vztyčila tedy dva prsty a zarazila mu je do očních důlků. Pes táhle zavil a okamžitě ji pustil. Připravila ho o zrak, velmi cenou schopnost. Byl dezorientovaný a motal se. Tlapkami si otíral čenich, jakoby se snažil, vrátit třením zrak a zastavit bolest.

Victorie se v agónii svíjela na zemi. Rukou křečovitě svírala krvácející paži. Prudce oddechovala. Druhý rotvajler ji obcházel v malých kruzích, vypadala to jakoby si dával pozor. Zřejmě nechtěl skončit slepý. Z jeho chování bylo vidět, že váhá. Nakonec ho pach krve a pudy přiměly k útoku. Victorie sebrala poslední síly a odkopla ho. Vyškrábala se na nohy, chňapla po hůlce a dala se na útěk. Pes se hbitě vydal za ní.

Snad se jí podaří dostat za bariéru a tam se konečně přemístí. Běžela ze všech sil. Srdce naráželo do její hrudi. Stěží vnímala okolí. Šly na ni mrákoty. Točila se jí hlava. Rotvajler ji začala dohánět. Vytáhla hůlku z kapsy. Pěvně ji sevřela, zavřela oči a s hlasitým "prásk" se přemístila pryč. Zbyly po ní pouze dvě poslední šlápoty ve sněhu…

Přistála v nakupené hromadě sněhu. Přemístila se do vzdálenější části Londýna. Celá se roztřásla. Všechno ji bolelo a to přemístění bolest jen zvětšilo. Copak už netrpěla dost? Má vůbec ještě sílu se zvednout? Chtěla se pohnout, ale tělo nijak nereagovalo. Bože, jak byla unavená. Klížily se jí oči…

´No tak, Vicky, nespi,´ ozval se hlásek v její hlavě. ´Vždyť zmrzneš…´

´Já už nemůžu,´ povzdechla bezmocně.

´Victorie Meldranová, zvedni ten svůj zadek! Hned! Je to jen kousek, kousíček…´

´Nejde to , snažím se,´
ohradila se.

´Tak se snaž víc! Přece to teď nevzdáš! Zvedni se, no ták…´

Bývalá trestankyně skousla spodní ret a pomalu se postavila. Zaúpěla. Veškerý pohyb ji způsoboval muka…

Stála před plotem menší vilky a doufala, že tam někdo bude. Dovrávorala k brance a otevřela ji. Motala se, ztratila dost krve. Bylo jí zle. Doplazila se ke dveřím a z posledních sil na ně zabušila. Podlomila se jí kolena a ona se svezla podél dveří k zemi.

Michael Giacchino - Win one for the reaper

Hlavou byla opřená o futra. Ztěžka dýchala. Cítila chlad. Do očí ji bodal mráz. Okolo uší svištěl ledový vítr. Měla chuť plakat, naříkat a křičet, aby všem dala vědět, jak mizerně jí je. Dívala se nepřítomně. Hlavou se míhaly různé vzpomínky. Hrůzné a ošklivé vzpomínky. Děsily. Děsil ji život, jaký vedla. V tuto chvíli ji děsilo vše. Připadala si sama, tak sama. Už dlouho se na ni nikdo neusmál. Dlouho ji nikdo neobjal. Neřekl vlídné slovo. Přitáhla si kolena k tělu a schoulila se do klubíčka. Bradu položila na kolena. Třásla se. Drkotala zuby. Pevně semkla víčka.

Dveře se otevřely. Ozářilo ji světlo. Obklopil ji teplý vzduch vycházející zevnitř. Zvedla hlavu a zadívala se do tváře muže stojícího ve dveřích. Lehce se usmála…

Obstoupila ji tma…

V bezvědomí a s úsměvem na rtech se svalila muži k nohám. Ten ji pohotově zachytil dřív, než dopadla na podlahu. Prohlédl si její tvář. Nejdřív se mračil jakoby nevěděl a nechápal, pak se však jeho obličej vyhladil a rozjasnil. Klečel na kolenou a držel v náručí osobu, která mu kdysi byla velmi blízkou.

"Victorie?" vydechl nevěřícně…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | Web | 17. listopadu 2008 v 8:39 | Reagovat

Pěkný, šel mě z toho mráz po zádech. Bylo to i přiměřeně dlouhý, fakt super.

2 Envy Envy | Web | 22. listopadu 2008 v 18:40 | Reagovat

wow!!! to bylo... úžasný!!! jako fakt! Měla tomu kryplovi pořádně roztlápat kebuli!!! debilovi!! ale jinak úžasný ale měla by si pohnout, aby zachránila Bellu XD

jo P@p nejela jsi f pátek 25kou? jen tak? XD

3 P@p P@p | 23. listopadu 2008 v 20:21 | Reagovat

Envouši, božel nebo díkybohu XD jsem na tuty 25kou nejela...

Kris, děkán XD Se budu ještě víc snažit, abyste příště strachem zalezli pod stůl, muhehe...

4 Envy Envy | Web | 24. listopadu 2008 v 15:44 | Reagovat

hmmm tak niic no XD to noo bohužel i díkybohu XD samej bůh hrůza XD

5 P@p P@p | 25. listopadu 2008 v 18:56 | Reagovat

Heleď, na Boha mi nešahej, mockrát mi zachránil kůži... No vážně, nedělám si pr... ehm... legraci...

6 Envy Envy | Web | 25. listopadu 2008 v 21:26 | Reagovat

joo a třeba??? mě spíš přivádí do hrobu XD

7 P@p P@p | 25. listopadu 2008 v 23:57 | Reagovat

Envy, teď ti moc dobře nerozumím.

Bůh je u mě na prvním místě. Nevím, co bych si bez víry počala, upřímně, je to osvobozující pocit. Bez víry bych žila, ano, vím, ale nežila bych tak naplno jako nyní, přežívala bych. Bez cíle a jasné mysli. Nevěděla bych spoustu důležitých věcí. Bůh mě podržel v dobách, kdy mi bylo nejhůř. V dobách, kdy jsem byla vyčerpaná, doslova zoufalá. Pomohl mi. Stačilo si jen kleknout a modlit se. Říct: "Já na to nemám, prosím, veď mě." Druhý den jsem se vzbudila a cítila se úžasně. Nevím, jak to dělá, prostě to funguje. Srdce mě hřeje a jen velmi málo věcí mě dokáže vytočit (stále na tom pracuju)...

Doufám, že mě chápeš správně, prosím, pokus se.

Byla sem svědkem proměny mnoha lidí, které jsem znala před a po tom, co uvěřili. Řeknu ti, že rozdíl byl neuvěřitelný. Jejich postoj a chování se od základů změnilo. Vážně. Jsem křesťanka a věřím. Za tím si stojím.

Jen se tě zeptám, co si myslíš a co víš o křesťanství? Věříš?Prosím, napiš mi to.

Chceš příklad? Tohle pondělí jsem měla být zkoušená. Pomodlila sem se a nikdo mě nevyzkoušel. Banalita? Náhoda? Shoda okolností? Žádné náhody neexistují.

Vážně by mě zajímalo, čím tě Bůh přivádí do hrobu? Tohle mi taky, prosím, objasni.

Servus, měj se XD

8 Envy Envy | Web | 26. listopadu 2008 v 18:38 | Reagovat

hej tak to pak jo XD no já sice nevěřím (s prominutím já kdybych byla křesťanka tak by si Bůh omlátil hlavu o stůl XD)

ale denodeně se bohybuju v křesťanský komunitě a moje nej kámoška je věřící... chodím totiž na bigy..estli víš co to je.. biskupské gymnázium, takže moje 2 hodiny povinného náboženství XD XD a chápu to protože opravdu hodně mých spolužáků je věřících a většina jich jsou opravdu hodní a obětaví, když teda vynechám ty fanatiky, kteří mi nadávají do nekřesťanských krys, do vrahů, potratářů(protože jsem řekla že nevidím nic špatnýho na tom, když jde někdo na potrat ze zdravotních důvodu, jestli víš jak to myslím) a poté co jsem řekla, že homosexuálové jsou naprosto normální lidé s kterýma je fakt sranda mi řekli, že moje matka je lesba a že homosexuáloví nejsou lidi a tak... takže já nemám nic proti víře, když se nepřehání, protože to jak ten jeden pán (mimochodem tatínek mého kámoše XD) chodí po Brně a vyřvává proti potratům před porodnicí kde chcou ty ženský v klidu rodit a nebo se zotavovat z porodu, nebo chtěnýho či nechtěnýho potratu, mi přijde přehnaný...

ale hrdě se hlásím že jsem byla s kámoškou několikrát v kostele XD a dělali si tam ze mě srandu do té doby že nevěděli, kde sedíme do té doby než si všichni sedli a já zůstala stát XD XD

já teda nikdy neviděla lidi po před jestli se to dá říct... protože lidé pohybující se v mém okolí jsou buď zarytí ateisté nebo zarytí křesťani a nebo ,,křesťani ne křeťani" víš co XD

je bych se tě chtěla zeptat jestli jsi se k výře dostala sama nebo jak XD

hrozně se omlouvám za chyby páč jsem tak trochu ill a už to po sobě číst znovu nebudu

9 P@p P@p | 26. listopadu 2008 v 19:33 | Reagovat

Zlato, ty jsi prostě bobek...

K víře jsem se dostala zkrz jeden sraz a tam jsme díky Sváťovi Kouřilovi uvěřily. Mamka a moje mladší sestřička (Drachouš)  též, jen moje starší ségra věří, kdy se jí to hodí...

Jen tě trochu poučím o křesťanství, teda sama doufám, že to nepopletu XD

Takže jsou dva typy, první typ: Choď do kostela, buď kajícná, zpovídej se ve zpovědnici (řešit něco s Bohem zkrz prostředníka neuznávám a nelíbí se mi to), atd... zřejmě případ tvých spolužáků...

Druhý typ (v který věřím já) je Evangelium, toť jsem pouze já a Bůh, jsme online ve spojení XD Žádný kostely, zpovědnice apod... Nejsem ani fanatik ani nic podobnýho, jsem osoba se zdravou vírou. Nikdy bych tě nenazvala tím, co ti řekli tví spolužáci. Buď si ale jistá tím, že poslední soud budou mít oni před Bohem. To co ti někdo jiný řekne můžeš vzít nebo také ne. Je to na tobě.

Učím se pořád, studuju Bibli, což je nejstarší kniha vůbec a taky po tísiciletí nejprodávanější. Která jiná kniha má takový úspěch? Víš, že je v ní 365 krát napsané slovo "neboj se" na každý den jednou XD. V Bibli se nikde nepíše o potratech, tak to nemohou soudit. I když je v desateru - nezabiješ, bylo by to na diskuzi. Tady je to spíš věcí názoru. Já osobně s potratama souhlasím, když není jiné východisko.

Taky pořádáme každý týden skupinky, scházíme se u nás doma, je to pecka a člověk si vždycky pěkně srovná myšlenky a žasne...

Víš, co ti poradím, když ti zase něco takového řeknou, zasměj se (je to těžké, ale zkus to), pěkně od srdce se zasměj, když totiž budeš dostatečně nad věcí nedotkne se tě to, jim se to počítá, tobě ne XD Je to na jejich triku. Můžeš bát v super klidu XD

Zlato myslím, že jsem toho napsala dost, jestli máš ještě nějaký dotaz, klidně piš...

Pa

10 Envy Envy | Web | 26. listopadu 2008 v 20:58 | Reagovat

neboj neboj já sem u nás ve třídě neoblíbená právě proto že mi jsou řeči všech ostatních dostatečně u zadnice XD hej jo jestli seš evangelička tak to jo XD páč samozřejmě já chodím na katolickou školu, tekže se kolem mě pohybují samí ,,církevňáci" a já pokud bych si měla vybrat tak určitě volím evangelismus jelikož me nevadí Bůh, ale já akutně nesnáším církev XD i když vím, že možná udělali i něco dobrého mám před sebou neustále obraz inkvizice, šovinismu (což já jako hrozná feministka nepřekousnu XD) atd... Však sem jim řekla, že se mě sice nadávaj do nekřesťanů, ale že oni se moc křeťansky nechovaj a že jestli si myslí, že když budou chodit každý týden do kostela tak sou f klidu... no to sem si pak vyslechla XD XD by z toho byl román XDale samo že takhle se chovaj jen asi dva ostatní sou.. dá se říct naprosto bombastičtí XD

jo mě vlastně celkem vyhovuje to náboženstv, co se užíme ve škole, i přesto že jsem opravdu ateistka taky díky tomu, že je to hodně blízké fylosofii a vlatsně tu taky budem ve vyšších ročnících mít... jako že řeším svšdomí, dobro a zlo atd... ale já si musím furt do něčeho rejpat, takže chudák kámoška XD XD no bible... pro mě je to spíš kniha, která nám ukazuje dobro a zlo.. já ji velice uznávám, ale neberu ji jako slovo Boží nýbrž jako takovou mravnostní knihu... nevím jetsli jsem to dobře vysvětlila... prostě dokázala mnoho XD XD ale moc nemusím některě pasáže ze starého zákona... třeba o Evě, že ta za všechno může a tady to no... sem říkala že jsem feministka XD

a samo křesťanství je mnohem mnohem víc... tyto dva jsou nejrozšířenější v ČR ale stačí se jen zamyslet kolik je druhů a církví, jako anglikánská, pravoslavna, luteránska. atd..... ale evangelíci jsou nejlepčí XD

prosímtě teď si nemůžu vzpomenout.. evangelíci by něco neměli, jestli alkohol? já fakt nfm a omlouvám se jestli pletu blbosti, ale nějak teď nfm XD XD XD

11 P@p P@p | 28. listopadu 2008 v 9:23 | Reagovat

Envy, s tím chlastem fakt nevím XD Je to klidně možný, možná je to hřích, možná ne, ale nikdo mě neinformoval. Já osobně beru Bibli jako manuál na život. K Evče a stromu Poznání, Adámek na tom má stejný díl vini, poněvadž to věděl a měl Evoušovi říct: "Hele zlato, master to zakázal, tak to papat nebudeme, O.K?" On však ukousl, takže si za to můžou oba. Provinili se stejně.

Pro všechny ostatní, to že tady s Envoušem máme V.I.P. konverzaci (klíďo se přidejte), neznamená, že nemůžete komentovat XD

12 Envy Envy | Web | 1. prosince 2008 v 20:39 | Reagovat

hehe jj tady jim berem prostor XD no dyť já fím, ale f tý bibli je to tak škredě XD jo nemá co žrat že XD jo s tím chlastem je to asi kravina XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama