7. Prison break I/II

8. července 2008 v 18:12 | P@pajka |  Předem prohraná bitva
Sajonara. xD

Sice si to absolutně vůbec nezasloužíte, ale mám pro vás novou kapitolu k Bitvě.

Jste rádi? Hloupá otázka, co?

Nebudu zdržovat, jen si povšimněte, že je kapitola na části. Tohle je první a druhá se zatím vymýšlí, takže strpení.

Prosím o komenty a užijte si to. ;D
Guano Apes - You Can't stop me
7. Prison break I/II

"Jdeme," poručila. Mening ji prudce chytil za paži a táhl ke dveřím cely.

´Hlavně, aby se něco nezvrtlo...´

Hlavou jí vířily různé myšlenky. Nasucho polkla. Viděla to jako ve zpomaleném filmu. Šla - tedy spíše vlála za Meningem, který se jisto jistě propracovával ke dveřím. Naposledy se přes pravé rameno ohlédla. Očima pomalu přelétla celou celu…

Žila zde několik týdnů, měsíců, sama ani nevěděla. Čas na tomto místě neměl žádnou váhu. Dokáže akorát plynout zatraceně pomalu… Je to jako nekonečné čekání na nic. Od odsouzení uběhl měsíc nebo rok? Je den nebo noc? Co se venku děje? Nevíte, kolik je hodin nebo jaký je den. Nevíte nic… vůbec nic...

Přivřela víčka a zrak upřela před sebe. Byli na místě. Stáli u prahu těžkých dřevěných dveří. Těch pitomých, tlustých dveří, které ji takovou dobu zabraňovaly v útěku. Mírně se otřásla…

´Že by strach? Blbost. Naprosto nehorázný nesmysl. Já a strach? Jak mě to jen pro Pána Zla mohlo napadnout. Css, prej strach. Musím se plně soustředit a nesmím udělat žádnou chybu, protože to by byla má poslední... ´

Zhluboka se nadechla a dala Meningovi kývnutím hlavy pokyn k otevření dveří. Pochopil. Sáhl na kliku a rázně je otevřel.

Victorie si hřbetem ruky zakryla výhled, protože ji neuvěřitelně ostré světlo zasáhlo do očí. Několikrát prudce zamrkala, a když první nával dočasné slepoty pominul, rozhlédla se okolo.

Stáli někde uprostřed ohromné a příšerně dlouhé kamenné chodby, kterou osvětlovaly plápolající louče na zdech. Po obou stranách se táhly řady vězeňských cel a nade dveřmi byly cedulky s čísli. Jí patřila cela číslo 813.

´Sakra, to tady mají tolik cel? Ale vždyť to nikdo nehlídá! Tolik cel a nikde ani živáčka. Byli by magoři, kdyby to nehlídali. Něco se mi nezdá…´

Měla pravdu, opravdu na chodbě krom nich nikdo jiný nestál. Vládlo zde neuvěřitelné ticho a chlad.

Mening po celou tu dobu svíral její zápěstí a v obličeji měl zvláštní nechápavý výraz. Rozhlížel se okolo a jí připadalo jakoby tohle vězení viděl poprvé. Byl ovládaný Imperiem, takže by jí teoreticky měl odpovědět na všechny otázky …

"Meningu?" zašeptala potichu.

"Hmm?" zabručel zamyšleně.

"Nikdo tady není!"

"No a?"

"Vždyť… vždyť to přece musí někdo hlídat!" namítla.

"Proč by to tu měl někdo hlídat?" zeptal se nechápavě.

Protočila oči. "Krucifix, je to vězení, žalář, cvokhaus nebo jak tomu tady říkáte, to se přece dělá, ne? Vězení jsou odjakživa hlídaný!"

"Obyčejný vězení jo, ale tohle je něco víc."

"Jak víc?" nechápala stále.

"Žalář je vybudovaný na způsob kolosálního bludiště. Každej, kdo by se dostal z cely, což by byla holá nemožnost, se v bludišti cel a nekonečných chodeb okamžitě ztratí. Máme cely monitorovaný a každej vězeň má pod kůží čip, kterej nám prozradí jeho polohu, takže ho pak lehce najdeme a zneškodníme. Nepotřebujeme stráže, samo vězení je jeden velkej hlídač. Vymyslel to Moody, je to chytrý a osvědčilo se to. Nikdo nám ještě nezdrhnul."

"Eh… Je za tím kouzlo?"

"Přesně tak, systém chodeb máme obšlehnutej od Egypťanů a podporuje ho jedno velký složitý
kouzlo."

"Počkej chvíli, momentík, když mi tvrdíš, že se tady nikdo nevyzná, jak se tady vyznáte vy?" optala se s povytaženým obočím.

"Dobrá otázka. Slouží nám k tomu speciální kouzelná formule, která vyznačí směr cesty. No a v tom je ten háček."

"Jakej háček?"

"Potřebuju k vyřčení formule svou hůlku, bez ní jsem ti k ničemu. Ztratím se tu stejně rychle jako ty."

´Doprdele, zase další komplikace, toto nemůže jít jednoduše!´ Nadávala si v duchu.

"Jinak to nejde, věř mi," naléhal dál a natáhl před ni svou dlaň.

Sklopila zrak a upřela na ni svůj pohled. Jen na moment se zamyslela, nakrčila čelo a rázně odpověděla: "Houbeles, jinak to jde, tu formuli mi řekni, vyčaruju ji sama!"

"To nejde, žádný člověk, který má pod kůží čip, nemůže tu formuli vyslovit, to je další pojištění proti útěkům."

"Budu hádat: Moodyho nápad?"

Mening pouze přikývl.

"Grr, ten chlap mě nehorázně se… štve, pitomec geniální!" Brblala naštvaně. Chvíli přeházela po chodbě sem a tam. Byla vytočená, měla takovou šanci zdrhnout pryč, ale ne, ono se to musí pojeb… zbortit. Promnula si unaveně spánky a zamyslela se.

"No, a kdyby se ten pitomej čip vyndal, šlo by to?" zeptala se, ale neočekávala nic.

Mening se podrbal na bradě a na chvíli se zamyslel, pak pravil: " A víš, že šlo."

Victorie zastavila uprostřed kroku a ohlédla se na Meninga, který ji pozoroval.

"Vážně by to šlo?" Stále nevěřila tomu, co před chvílí slyšela. "Žádnej podraz? Nic?"

"No nic, čestně…"

"Eh, nějak se mi tomu nechce věřit," řekla popravdě a přivřela pochybovačně jedno oko.

"Nemyslím si, že by byl Moody takovej idiot a nijak by si to v tomhle ohledu nepojistil."

"Možná neočekával, že by se někdo dostal tak daleko. Sama ani nevíš jakou máš výhodu, když jsi se mnou," promluvil tajemně.

"To seš jako nějakej king, nebo co?"

"Ne," usmál se mírně. "Jen chci říct, že málokterej vězeň tohle všechno o našem vězení ví. Udělala si dobrý taktický tah tím, že jsi mě neoddělala, když jsi měla možnost."

Victorie hleděla na Meninga zaraženě. Zdálo se jí to nebo jí právě složil poklonu? Zatřepala hlavou a zapudila tyhle zbytečné myšlenky. Musí s tím konečně hnout, tlačí ji čas.

"Fajn, jak ten čip vyndám a kde ho vlastně mám?"

"Máš ho na levým zápěstí. Vyčaruj mi nůž!" Poručil jí z ničeho nic.

"Cože? To mě chceš podříznout?"

"Ne, jen ti vytáhnu ten čip, mimo to, může to udělat jen dozorce. Smrtijed dostane elektrošok, když se ho dotkne," dodal moudře.

"Ty mi vždycky všechno tak krásně vysvětlíš," prohlásila sarkasticky a na to mu podala lesklý tenký nožík s parádní rukojetí. Při předávce ještě výhružně pronesla: "Zkus nějakej podraz a jdeš pod kytky!" Celou dobu z něj nespouštěla oči.

Všiml si toho. "Jen klid," ujistil jí, ale ona na to kašlala. Pořád ho sledovala velice ostražitě. Mírně znejistil a ošil se. Na to k ní přistoupil a uchopil její levé zápěstí. Přiložil nůž k obnažené kůži a řízl, velmi rychle a rázně.

´Dokonalej řezník,´ pomyslela si a dál sledovala jeho práci. 'Je sice pod vlivem Imperia, ale člověk nikdy neví…'

Z ranky hrotem nože lehce vydloubl podlouhlou malou ampulku.

"Hotovo." Vložil jí nožík do ruky a odstoupil od ní jako poslušný pejsek.
Vicky mávla hůlkou a rána na ruce se zacelila.

"Co teď s tím?" Zeptal se. Podotýkal na čip.

"Hoď ho zpátky do cely, bude to vypadat jako bych ji nikdy neopustila." Poručila a on, jelikož byl pod vlivem kletby ji na slovo poslechl.

"Jak teda zní ta formule?" Zeptala se.

"No, musíš si připravit hůlku, udělat s ní jednu osmičku a pronést: Emerso insegnare. Přitom musíš pořád myslet na místo, kam se chceš dostat," vysvětlil jí.

Vicky si přehodila hůlku do pravé ruky, udělala sní jednu osmičku, přitom stále myslela jen na slovo ven a prohlásila: Emerso insegnare."

Z hůlky okamžitě vyšlehl zlatý proud světla, který ozářil celou chodbu. Ve vzduchu se zformoval do tenké linie blikajícího světla, které se táhlo rovně chodbou a pak kamsi odbočovalo.

"To světlo půjde pořád s tebou a když špatně odbočíš samo se přesměruje a dovede tě tam
jinudy."

"Je to něco jako GPS v baráku," prohlásila s úšklebkem.

"Cože to je?" nechápal.

"To máš jedno," mávla nad tím rukou, "chytni mě za paži a jde se."

"Ehm… já to světlo nevidím, vidí ho jen ten, kdo jej vyčaruje," dodal na vysvětlenou.

"Aha, no tak mě chytni a já povedu tebe, ale kdyby se tady někdo objevil, jsem tvůj vězeň a ty se budeš chovat úplně normálně. Rozumíš?"

"Rozumím," pronesl roboticky a chytil se jí.

´Imperio je tak užitečná kletba,´ pomyslela si.

***

Šli za světlem nějakou dobu a jí v hlavě vířily všemožné myšlenky. Myslela na svůj život, na to, jestli zde někoho potká. Myslela na smrt, bála se jí a teď když se jí naskytla tahle možnost útěku, bála se jí ještě víc. Nechtěla zemřít, teď rozhodně ne. Vzpomněla si na Voldemorta…

´Co se mnou asi provede, až se k němu dostanu? Nechá mě žít? Nebo mě umučí? Informace, které jsem od Meninga zjistila se mu určitě budou hodit…´

Přála si, aby už byli venku. Chodby zde byli nekonečné. Musela uznat, že to měl Moody dobře vymyšlené.

Prošli okolo cel, které se od ostatních trochu lišily. Měli o něco mohutnější kování u dveří a vypadaly starší. Ovanul ji mrtvolný smrad. Zvedl se jí žaludek. Zakryla si nos.

´U Salazara, jak tady může někdo pracovat? Job tady bych nevzala ani za nic! To neumějí odklízet a zmrazovat mrtvoly? Fuj, amatéři…´

***

"Kde ten Mening vězí?" Optal se Remus Lupin mírně rozladěně. "Měl tady už dávno být!" Dodal vzápětí a pobouření z jeho hlasu nemizelo.

"Na toho chlapa není spolehnutí!" Přidala se Nymfadora naštvaně.

"Uklidněte se! Vždyť je to pár minut." Začal Potter uklidňovat dav.

"Pár minut?" prskla naježeně Nymfadora, "měl tady už před patnácti minutami být!"

"Nymfadora, má pravdu…" prohlásil Moody, "Johne, zjisti kde teď je a řekni mu ať si pospíší, akce musí proběhnout přesně podle plánu!" rozkázal.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kayla Kayla | 8. července 2008 v 18:44 | Reagovat

zajimavy, to jsem fakt zvedava jestli je opravdu ovladany kletbou Imperius nebo to jenom hraje kazdopadne se uz strasne tesim na druhou cast:)

2 Envy Envy | Web | 12. července 2008 v 20:19 | Reagovat

wow papajičko XD je to dokonalý XD ta povídka je celá dokonala XD hej já ju miluju... jako tu povídku XD ne seš fáktyš šikulka XD úžasnej nápad prostě všechno supr XD asi tě požádám o podpis XD fáktyš suprácký XD

3 Nera Nera | Web | 13. července 2008 v 13:38 | Reagovat

Skvělé že si napsala pokráčko, P@p, bylo skvělé, opravdu...:-))

chápeš, můj komentář?? Asi ne, neva, prostě senzační!

4 Anusz Anusz | Web | 13. července 2008 v 14:56 | Reagovat

povedená kapitolka opravdu moc se mi líbila, nenech nás dlouho čekat a napiš další

5 Keira Fey Keira Fey | E-mail | Web | 14. července 2008 v 16:41 | Reagovat

Dobřééé o_O Vicky dotoho! Líbilo se mi to, při řezání jse se už bála většího popisu krve a kapky bolesti, protože do textu jsem byla zažraná, ale bylo to vážně dobé a já nemám žádnou újmu :) nesnáším řezání do zápěstí... T_T Jinak jako vždy moc chválím ;)

6 Leenikk Leenikk | Web | 15. července 2008 v 10:01 | Reagovat

Ty piko, moc prosím rychle další. je to úplnš good!!!!

7 natusz natusz | Web | 15. července 2008 v 16:21 | Reagovat

upe super kapitola, ale i celá kapitolovka, fakt se mi to strašně líbí

8 P@paja P@paja | 10. srpna 2008 v 22:52 | Reagovat

Holky XD...

Z vás nemůžu, dostáváte mě... Mockrát děkuju za povzbující komentáře. Dávaj mi sílu k psaní... Pro autora je to dobrej hec...Takže, díky, díky, díky...

Právě vám píšu z campu... Sedím u kompu a za chvíli se půjdu utopit do sprchy XD. Je to tady skvělý a doufám, že mě nadšení jen tak neopustí...

Bobánci mám vás ráda a nová kapitola se bude konat až přijedu do Práglu. Což bude tak za týden a půl? Snad se dočkáte...

Máte mou plnou podporu v psaní komentů, takže nepřestávejte, poněvadž mě to nutí o mé povídce přemýšlet a dává mi to sílu pokračovat dál...

Zdar a sílu najdeš v sýru (kravým)... jak jinak...

9 Envy Envy | Web | 15. srpna 2008 v 12:10 | Reagovat

čau ty moje ovoce XD tak když máš teda takovou radost že ti píšu.... samo kdo by neměl radost když mu napíšu komentář JÁÁÁÁ!!! XD a já se divím že mě všichni nadávaj že sem namyšlená? No vlastně se moc nedivím jen souhlasím XD a už zase melu pič.... No eeeh co jsem to chtěla? jo utopit se ve sprchu v campu bych  nedoporučovala je to nehygienický a ještě po tom utopení chytneš žloutenku nebo něco a co já si potom budu číst? Potřebuju aby ti fungovala aspoň ta malá část dutiny mozkové XD

Jo nechceš dát dohromady tu zmíněnou dvojici hore nad komentama? a ještě by je moh načapat Pottrák aby ho chytl šlak XD eh ono to moc nedává smysl že XD no já toho rači nechám XD no užívej a těším se XD

Sýru zdar

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama