4. Když se všechno podělá

6. března 2008 v 19:15 | P@paja |  Předem prohraná bitva
Tak Bumbrlíci, hádejte co se děje...

No, nic většího než nová kapitola k Bitvě. ;)


Zároveň chci tuhle kapitolu věnovat Barisce a Keire Fay, poněvadž mi ji okomentovali hned ten den, co jsem ji vložila.

Dál prosím komentujte i kritizujte. Kritiku, já ráda.

Přeju skvělý počtení a pevný nervy, budete je potřebovat.
4. Když se všechno podělá

Potter se otočí ke svému příteli a něco mu potichu pošeptá do ucha. Společník mu na to kývne hlavou, otočí se směrem k východu z místnosti. Přes rameno na mne ještě nechutně mrkne a odkráčí pryč.

"Jestlipak uhodneš, mladá Smrtijedko, pro co odešel?"

"Místo těch debilních otázek a trapnýho žvatlání mi radši uzdrav nohu!" zavrčím na něj podrážděně.

"Co se říká?"

"Hned!" zavelím, tak se to říká u nás.

"Špatná odpověď," odsekne suše.

Pokoušejí se o mne mdloby. Točí se mi hlava. Kdy tohle všechno skončí?

Mezitím se mučitel vrátil se stříbrnou kuličkou v ruce. Velikostí se podobala Zlatonce. Ovšem tahle byla posetá prazvláštními ornamenty.

Mening napřáhne ruku a hodí ji Potterovi, jenž ji s ladností chytače chytí. V životě jsem nic takového neviděla, myslím tu stříbrnou věc. Co s tím chtějí dělat? Vyčarují si stůl a zahrají si pink ponk?

"Menny, tady čert chtěl vyléčit," konstatuje nezúčastněně Potter.

Oslovený si ke mně přidřepne: "Opravdu? To se na to podívám."

Trám trčící z mého stehna uchopí do svých rukou. Mohutným trhnutím jej oddělí od zbytku postele. Bolest proletí mým tělem rychlostí morové nákazy. Z úst mi unikne hrdelní řev. Rána mi začala znovu silně krvácet. Tohle, ale není vše. Jedním krouživým pohybem mi zbytek dřeva vyrve z nohy. Zaječím tak, že mě museli slyšet až v Azkabanu. V návalu zlosti moje zaťatá pěst vyletí do jeho oka. A máš to, prevíte zdobenej!

Jeho společník usazený na židli s nohama zkříženýma na stole vyprskne smíchy.

"Tohle je vděk? Ty … ," soptí a zkouší mrkat pomalu napuchajícím orgánem. Asi ho můj pravý hák ještě víc rozzuřil, protože na svém krku ucítím jeho ruce. Vytáhne mne ze sutin postele a párkrát se mnou praští o zeď. "Křup, křap," moje žebra. Přidá ránu pěstí do boku. Negentlemansky mě vpraví do židle, která se pod mou váhou převrátí dozadu. Na zátylku ucítím prudkou bolest…obstoupila mne černá tma…
===

Šplouch!

To je ledový! Prudce otevřu oči a zatřepu hlavou. Auu… Špatný nápad. Co se to děje? Kde to jsem?

Žádná změna. Stále jsem zavřená. V rohu se chlámají ti dva imbecilové. Tak teď toho mám tak akorát dost. Způsob jakým mě probudili se mi, ale vůbec nelíbí! Chci jim sdělit všechno pěkně od plic, ale s prvním nádechem ucítím nepříjemnou křeč v hrudi a rozkašlu se. Žebra pár jich bude asi zlomených. Zkusím to ještě jednou, stejný výsledek. Zanechám marného snažení. Jsem celá mokrá v hlavě mi hučí. Už mi to všechno leze krkem.

Bacha, samaritáni se překonali. Rána na stehně je pryč. Zbyla po ní jen díra v kalhotách. Co se jim asi nelíbilo? Svinec na podlaze nebo představa, že bych mohla vykrvácet? Přikláním se k první možnosti.

Na hlavě mám něco divného a studeného. To mě korunovali? Nejspíš ne. Od spánků se dolů vlní provazce stříbrného a oslnivě zářícího světla, míří do stříbrné koule na stole. Od té dalším tokem světla k levitující obrazovce přímo přede mnou.

"My budeme koukat na film?" Asi jsem se hodně praštila do hlavy…

"Otázky klademe my! Pozitivní věc je, že mluvíš a funguje ti mozek." zkonstatuje Potter.

"Grrr, pojď blíííž, já tě kousnu!"

"Buď má otřes mozku nebo jsi to špatně zapojil," prohlásí Enstainovsky Mening: "Hele, Harry četl jsi manuál?"

"Hele Chrisi nech si ty vtipy! Nehodí se to sem, podrýváš moji autoritu," napomene ho naštvaně Potter.

"Třeba je to jen vedlejší účinek. Víš, že je přece první osobou, na které to zkoušíme. Tak mě napadá, co když jsme jí poškodili mozek a z ní je teď ještě větší šílenec?" zabrblá Mening.

"Co by se asi tak mohlo stát? Vetar jí nijak neublíží, jen přečte myšlenky a promítne nám je na obrazovku. Vidíš, nic jí není, má jen trochu potlučenou hlavu a přiblblý výraz v obličeji. Jinak vypadá celkem normálně. Taky si s ní nemusel tak třískat!"

"Jo, takže je to moje vina?!"

"Prosím tě, nebudeme se teď hádat. Měli bychom radši pokračovat ve výslechu." utne roztržku mezi nimi Potter.

"Já se nehádám, jenže ty…"

"Meningu!"

"Už mlčím!" domluví druhý muž a rezignovaně zkříží ruce na hrudi.

"Děkuji. Mezitím co jsi spala, dali jsem ti Veritasérum a aplikovali Veritar. Což je menší přenosná stanice na čtení myšlenek. Nemůžeš lhát ani ten přístroj nijak oklamat. Jinými slovy jsi nahraná a veškeré tvé chrabré snažení, přišlo v niveč." vysvětlí mi vítězoslavně smrad, který přežil.

"Tak proč jste mi to, sakra, neaplikovali dřív?!" prskám nasupeně na ty dva. Idioti!

"Z rutiny. Nejdřív zmlať, potom zmuč a pak se ptej. To je náš slogan. Líbí?" zašklebí se Potter.

Nahodím tak zhnusený pohled, že by mi i Snape mohl závidět. Hlavu mám v jednom ohni. Cítím jak mou vůli ničí to zatracené sérum! Tohle nebylo plánované. Hlavně ať se neptají na věci, které by mě prozradili.

"Jak se jmenuješ?" zazní tvrdě z Potterových úst.

Snažím se to přemoci, ale marně. Sérum je silnější než já! "Victorie Meldran," vyletí ze mne rychlostí kletby.

"Nikdy jsme tě tady neviděli. Co jsi zač?" zeptá se pro změnu Mening.

Jen tohle ne. Snažím se držet ústa zavřená, ale čím víc se vzpínám, tím rychleji mě to přemáhá.
"Pocházím z Anglie, ale po vraždě mých rodičů, jsem vyrůstala v Transylvánii s babičkou. Chodila jsem do tamní čarodějnické školy. Babička mi vtloukávala do hlavy zvrácené zásady Smrtijedů, protože sama je jednou z nejvěrnějších. Nikdy by nedopustila, aby ze mě vyrostl slaboch. Tak mi asistovala při mé první vraždě. V sedmnácti letech jsem rozšířila řady Smrtijedů. Momentálně žiju v Anglii." Pro pána Zla, jestli to takhle půjde dál prásknu úplně vše!

"Proč ses přidala k Voldemortovi?"

To si nemůže vymyslet lepší otázku? " Neměla jsem na vybranou."

"Jak to myslíš, neměla na vybranou?"

"Jelikož všichni z mé rodiny jsou Smrtijedi, očekávalo se to i ode mne. Vraždění je naše rodinná tradice. Jestli tě to zajímá."

Po dlouhé pauze se znovu ptá: "Kde je Bellatrix Lestrange?"

Už je to tady! Přes zatnuté zuby zasyčím: "Na hradě!"

"Na jakém hradě?"

"Jmenoval se Cave Castel."


"Hmm, co je to za místo?"

"Je to opuštěná pevnost, leží na severním pobřeží Irska. Je opatřena kouzly, které zdokonalil sám Pán."

"Co na nás Voldemort s Belatrix chystají?" nepřestává se ten pitomec s jizvou na čele ptát.

"Ona je pověřena, Mistrem, aby vedla útok na vaši záchranou misi. Už přes měsíc vězníme pět vašich bystrozorů," snažím se mlčet, ale hlas mě zrazuje. Je ze mne chodící mrtvola!

Jak jsem mluvila, všechny obrázky spojené s touto lokalitou, se promítaly na obrazovku přístroje.

"Výborně! Hledali jsme je snad všude, ale právě na tomhle místě jsme našli jen zbořené ruiny."

"Vidíš, říkal jsem vám to a nikdo mi nevěřil!" vybouchne silák.

"Mlč. Jak se tam dostaneme a chci přesný popis?!"

"Vchod je na pobřeží. Na levé straně útesu je skoro přehlédnutelná škvíra. Je to vlastně výstupek v podobě malého hada. Hůlkou se na něj ukáže a pronese latinské heslo. Pokud má dotyčný znamení zla, vstup je volný." V očích mám děs, co jsem to provedla? Vyzradila jsem všechno! Postoupila jsem na chodící hnijící mrtvolu.

Obrazovka pohasla. Na obličejích mužů se objeví úsměv od ucha k uchu.

"Myslím, že náš přístroj pracuje bez sebemenší chybičky! Jdeme to říct šéfovi. Připrav se, ráno vyrážíme a ty jdeš s námi. Varuji tě, zkusíš nějaký podraz, jdeš rovnou pod zámek. Chrisi, sbal to, jdeme. Tady naše práce skončila," domluví Potter.

Mening mávl hůlkou na přístroj. Světlo linoucí se od mých spánků zmizelo. Přistoupil ke mně a sundal mi z hlavy stříbrnou čelenku. Ta zůstala volně viset ve vzduchu podobně jako obrazovka opodál. Znovu mávl hůlkou ozvala se menší rána, pak se ke stropu vznesl stříbrný dým a všechno se to smrsklo do té malé kuličky. Svou levitaci ukončila v Potterově nastavené dlani, ten ji zasunul do zadní kapsy u svých kalhot.

Vypadalo to, že skoro zapomněli na má pouta. Musela jsem se připomenout, tupouni. Hnědovlasý muž si přehodil svůj plášť přes rameno a rázným krokem opustil místnost spolu se zjizvencem.
Já blbá husa se nechám chytit a takhle to dopadne. Jsem v háji.

Jediná osoba v cele číslo 813 se opřela o zeď, zhroutila se na podlahu a objala svá kolena. Položila na ně bradu a po tváři jí stekla jediná hořká slza, která dala naposledy najevo její emoce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 P@paja P@paja | 6. března 2008 v 19:19 | Reagovat

Tak, jak jsem psala v komentech u povídky You never know. Můžu sice vkládat nový články, ale psát je nemůžu, teda můžu, ale uložit mi nejdou, pokaždý mi to hlasí nějaký problémy. Fakt mě to kéruje...

2 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 6. března 2008 v 22:58 | Reagovat

Super..:o)

Další kapča:o)

3 Keira Fey Keira Fey | E-mail | Web | 7. března 2008 v 19:27 | Reagovat

No paráda! Potříka jsi tady vylíčila jako pěkného hajzlíka ;) Victorie je podle mě větší sympaťačka xD Jak jsem očekávala, znovu se ti to skvěle povedlo. Teď jsem vážně zvědavá... Jak to bude dál? Vicki bude dál kousat své věznitele do krčků? Vážně výkvět xD

4 Keira Fey Keira Fey | E-mail | Web | 7. března 2008 v 19:30 | Reagovat

A omlouvám se za pozdější okomentování a děkuji za věnování ;) Měla jsem pořádný záhul, jak ve škole, tak i na tréninku a večer jsem se už na pc nedostala :( Ale dneska jsem to napravila xD Ať žije vysokorychlostní připojení a spící děti :)

5 P@paja P@paja | 8. března 2008 v 12:59 | Reagovat

Keiro, nemáš vůbec zač, jsem ráda, že se ti povídka líbí a děkuju;o) Mám toho taky poslední dobou dost. Nevim, kde mi hlava stojí...

Uff, mno musím se na to dneska vrhnout a mužu Ti prozradit, že to Vicky nebude mít vůbec lehký (ještě ji trochu potrápím;o) Jsem zlá, jsem zlá, muhehe...*šílený smích šílence* Zdar a sílu najdeš v sýru...

6 Teri Teri | 8. března 2008 v 13:59 | Reagovat

Viky je naprosto super , chudák toho musí vydržet :))) Jinak krásná kapitolka :DDD ještě by to chtělo pokráčko :)))

7 leenikk leenikk | Web | 8. března 2008 v 20:23 | Reagovat

Děláš si srandu??!!!Já jsem se uplne buchala!

Z rutiny. Nejdřív zmlať, potom zmuč a pak se ptej. To je náš slogan. Líbí?

"my budeme koukat na film?"

"Harry, četl jsi manuál?"  "nejspíš to má vedlejší účinky!A spousta dalších!!Porstě mazec!Jsem moc ráda že tohle ctu!!!Proste uplne prdel!!Ale pritom kdyz je harry taky hnusak!Honem další!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

8 any any | Web | 9. března 2008 v 8:53 | Reagovat

tak to je něco. uplne super povídka takova originální

moc se mi líbí ta rutina nejdriv zmlat potom zmuc a potom se ptej

rychle rychle dalsi!!!!!!

a nechces se spratelit???? byla bych moc rada :-)

uplne jsemse nasmala mas smysl pro humor :-)))

9 P@paja P@paja | 9. března 2008 v 10:46 | Reagovat

Holky moc vám děkuju...;o))) Budu se snažit udělat dneska (chyběla jsem ve škole a měla bych se učit;o))), peču na to) další kapitolu, ale nic neslibuju...

Any: moc ráda se s Tebou spřátelím;o)

10 Nera Nera | Web | 9. března 2008 v 14:04 | Reagovat

To je enzační, konečně pokráčko, nemohla jsem se dočkat, chudák, a teď bude pokráčko brzo, že jo? Mě náhodou blog neblbne, výhoda, já se du vrhnout na napsání kapči k mojí povídce a ty si u mě taky něco přečti, jesli se tak už nestalo?

11 Bariska Bariska | Web | 9. března 2008 v 19:00 | Reagovat

kurde. . . .  ta byla suprova me blog blbne tez, vlastne. . blbne mi cely komp! spikli se proti me mimozemstani. . . ale co uz!!!!!!!!!!!!! Doufam ze budes brzo pokracovat! Cow a vemeno s tebou!

12 P@paja P@paja | 9. března 2008 v 20:05 | Reagovat

Bar, pika, pika UFO jsou svině maj v tom prsty nebo je chyba v Matrixu, pane Andersne;o))) Blogu hrabe v jednom kuse, prostě pořád... Mno, tu kapitolu už mám, ale vložím ji až zítra, protože jsem zlá, muhehe ;o)

13 panthy panthy | Web | 9. března 2008 v 21:42 | Reagovat

tak to je supa :D Seš fakt originální člověk :DDD Njn, sem si všimla u Nelien na blogu :D Teda asi díky tomu sme na tebe narazila xD Povídka je skvělá :) Originální a vtipná. Prostě se nenudim ani setinu vteřiny :)

Super, jak tak koukám, zitra tady bude další kapča, no už se těšim. Ten blog by potřeboval psychouše :) Už je snad ještě víc nenormálnější než já. Sem se nějak rozepsala, takže - další kapčuuuuuu O=D

14 Miky Miky | 10. března 2008 v 13:53 | Reagovat

Tý brdo je to fakt nakažlivý! Viky má dneska sváteK:D No je to super jméno a ona se mi taky moc páčí. Ale ti dva tuponi..grr! No už se šíleně moc těším na pokráčko:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama